Jeskyně v Moravském krasu

Moravský kras je nejznámější a nejvýznamnější krasovou oblastí České republiky. Najdete zde unikáty živé i neživé přírody, četné archeologické, paleontologické i kulturní památky. Téměř 60 % území Moravského krasu pokrývají lesy. Je zde více než 1 100 jeskyní. Pět jeskyní je zpřístupněno pro veřejnost. Jsou to Jeskyně Balcarka, Kateřinská jeskyně, Punkevní jeskyně, Sloupsko-šošůvské jeskyně a Jeskyně Výpustek.

• Jeskyně Balcarka se nachází v Moravském krasu v malebném krasovém žlebu nedaleko Ostrova u Macochy. Podzemní bludiště chodeb, puklin a dómů je vytvořeno ve dvou patrech. Vstupní portál jeskyně je významnou paleontologickou a archeologickou lokalitou. Byly zde nalezeny opracované kameny a kosti či pozůstatky ohnišť. Prostory upoutají barevností sintrových náteků a stalagmitů.
• Kateřinská jeskyně se nachází na začátku hlubokého kaňonu Suchého žlebu nedaleko Skalního mlýna. Jeskyně je významnou paleolontologickou a archeologickou lokalitou. Může se pochlubit největší zpřístupněnou podzemní prostorou v České republice, Hlavním dómem (délka 97 m, šířka 44 m, výška 20 m). Fotogenickou výzdobou je například Bambusový lesík či ikonická Čarodějnice.
• Punkevní jeskyně leží v severní části Moravského krasu v kaňonu Pustého žlebu, v národní přírodní rezervaci Vývěry Punkvy. V březnu 1921 byla zprovozněna první vodní část jeskyně s plavbou loděmi. Aktuálně jde o jedinou fungující plavbu motorovými loděmi v přírodní jeskyni v kontinentální Evropě. Návštěvníci se podívají i na dno 138 metrů hluboké propasti Macocha. 
• Sloupsko–šošůvské jeskyně leží na severním okraji Moravského krasu u městečka Sloup. Ponorový dvoupatrový jeskynní systém, vytvořený erozní činností Sloupského potoka, je součástí nejdelšího jeskynního systému v České republice – Amatérské jeskyně. Jeskyně jsou významným nalezištěm koster jeskynní fauny (medvědi, lvi, hyeny). Se 1 760 metry prohlídky jde o nejdelší zpřístupněný jeskynní systém v České republice. 
• Jeskyně Výpustek patří mezi nejvýznamnější jeskynní systémy Moravského krasu. Labyrint temných chodeb a dómů vytvořila ponorová činnost Křtinského potoka. Na začátku 20. století sloužila jeskyně k těžbě fosfátových hlín, za 2. světové války jako továrna na letecké motory a za "Studené války" v 60. letech bylo do jeskyně vestavěno tajné vojenské velitelství.

Vice informací zde